Přírodní stezka v délce 3 km má celkem 9 zastavení.

Trasa:
Pod náměstím se napojíte na zelenou turistickou značku, u prvního zastavení v ulici Pod Hradištěm lze odbočit k Husově lípě. Další cíle: dále po zelené turistické značce na Sendraž (rozhledna).

1. Město na skále
2. Geologie / fylity a slínovce
3. Zásadité podloží
4. Geopark
5. Kyselé podloží
6. Cesta vody / prameny a studánky
7. Fylit — typická metamorfovaná hornina
8. Působení vody na krajinu
9. Libchyňský potok / vodní tok a potoky

Nové Město nad Metují bylo založeno roku 1501 Janem Černčickým z Kácova na skalnatém ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Metují, která tak vytváří přirozenou vodní bariéru. Vývoj města však začal ovlivňovat stabilitu stěn. Mezi lety 1972 až 1976 došlo z důvodu zabezpečení historických objektů ke zpevnění betonovou injektáží. Sanace skalních stěn probíhají i v současnosti, kdy jsou riziková místa zbavována vegetace a zpevňována.

Řeka Metuje, vytvářející přirozený zákrut v podobě meandru, se erozní činností postupně zařezala do křídových sedimentů (slínovců) a následně podložních metamorfovaných fylitů. Skalní ostroh je tak unikátní geologickou ukázkou kontaktu sedimentárních a metamorfovaných hornin. Je rovněž připomínkou období, během něhož křídové moře zaplavilo okolí Nového Města nad Metují.

Řeka pramení v Broumovské vrchovině u Hodkovic a v Jaroměři ústí do Labe. Libchyňský potok se v celé své délce zařezává do skalního podloží, jenž tvoří svrchní křídové sedimenty (slínovce) a podložní metamorfované fylity. Pramen se nachází v Podorlické pahorkatině nedaleko osady Bydlo v obci Mezilesí. Do Metuje ústí v Novém Městě nad Metují u Rezeckého mostu.

Povodí Libchyňského potoka se nachází na rozhraní dvou velkých geologických jednotek: Orlicko-sněžnického krystalinika, které je součástí lužické (západosudetské) oblasti, a České křídové pánve.